Dopřejete si rádi panáka nějaké dobré pálenky a máte na zahradě pár stromů, které jsou vhodným zdrojem základní suroviny? Pokud ano, možná vás už někdy napadlo, že byste si pálenku mohli vyrobit sami. A to i v případě, že třeba takovou slivovici nepijete zrovna každý den, ale jen příležitostně. Přestože si pálenku sami doma podle zákona vypálit nesmíte a pro výrobu destilátu z vlastního ovoce musíte využít služeb oficiální palírny, není od věci vědět, jak vypadají destilační přístroje, které se k pálení používají, a jak celý proces probíhá.
Na domácí pálení alkoholu zapomeňte
Na začátek je třeba upozornit, že domácí pálení alkoholu je dle zákona o lihu č. 61/1997 Sb. zakázáno. Je to jednak z důvodu ochrany spotřebitelů – při nedodržení správného postupu může v destilátu vznikat nebezpečný methanol a také hrozí riziko výbuchu – a jednak kvůli tomu, že by se jednalo o nezdaněný líh.
Pokud chcete proměnit ovoce ze své zahrady nebo sadu v pálenku, legální cestu představuje tzv. pěstitelské pálení. Obrátit se tedy musíte na pěstitelskou pálenici (palírnu), která se zaměřuje na pálení ovocných destilátů pro drobné pěstitele, s potřebným povolením od Ministerstva zemědělství.
Hlavní části a princip funkce destilačního přístroje
Kotel
Kotel je nádoba, ve které probíhá kvašení ovoce. Na výrobu destilátu lze použít švestky, hrušky, meruňky, třešně, jablka nebo angrešt. Ovocný kvas se z kotle díky ohřevu odpařuje.
Objem kotle
Mezi základní parametry destilačních zařízení jednoznačně patří objem kotle na kvas, od kterého se pochopitelně odvíjí, kolik destilátu je možné připravit v jedné várce. Mnoho destilačních přístrojů má kotel s objemem od 20 do 35 litrů. Neobvyklé však nejsou ani větší kotle o objemu v rozsahu 40–100 litrů a existují také mini destilační přístroje, které mohou mít i třeba jen 5litrový nebo 10litrový kotel. Pálenice, které ovocné destiláty produkují opravdu ve velkém, využívají profesionální destilační soustavy s kotlem o objemu až několika stovek litrů.
Materiál kotle
Na výrobu kotlů destilačních přístrojů se používá buď měď, nebo ocel.
- Měď – Měděné destilační přístroje umožňují dosáhnout té nejlepší chuti destilátu. Staré pravidlo říká, že čím více se lihovina dostane do kontaktu s mědí, tím je destilát chuťově bohatší.
- Nerezová ocel – Destilační přístroje z nerezové oceli jsou oproti těm měděným odolnější a vynikají velmi dlouhou životností při minimální údržbě.
TIP: Chcete si ověřit objem alkoholu v pálence z vlastního ovoce? Pak se vám bude hodit alkoholmetr, díky kterému přesně zjistíte „sílu“ destilátu.
Počet plášťů kotle
Destilační přístroje se vyrábí buď s jednoplášťovým, nebo dvouplášťovým kotlem. Dvouplášťové destilační přístroje se kvůli vyšší ceně používají méně, ovšem lze s nimi dosáhnout lepšího průběhu destilace, protože k ohřevu kvasu dochází přes vodní či olejovou lázeň v prostoru mezi dvěma plášti. Velkou výhodou je navíc skutečnost, že nedochází k připalování obsahu kotle, a tak není třeba používat míchací zařízení.
Míchací zařízení
U jednoplášťových kotlů je tedy na rozdíl od těch dvouplášťových pro optimální proces pálení třeba zajistit, aby se v nich kvas nepřipaloval. Z toho důvodu by měly být vybaveny míchacím zařízením – zpravidla elektrickým míchadlem. Kotle s vestavěným míchadlem se hodí jak pro první, tak i druhé pálení a mimo zabraňování připalování kvasu přispívají k jeho rovnoměrnému prohřívání a urychlení destilačního procesu. Alternativou k míchadlu je mřížka umístěná na dně kotle, jež zamezuje přímému kontaktu pevných částí kvasu se dnem kotle. Jejím úkolem je rovněž zamezování připalování kvasu, ale nejde o tak spolehlivý způsob, a proto se hodí spíše na druhé pálení, tzv. přepal.
Víko kotle
Víko kotle (nazývané také jako deflegmátor, cylindr nebo klobouk) se nasazuje a napevno přichycuje na vrchní část kotle. Mezi kotel a víko se umisťuje těsnění, aby nedocházelo k úniku par z kotle a rovněž aby nevytekl jeho obsah při příliš silném varu. Součástí víka bývá teploměr.
Topeniště
Topeniště je prostor pod kotlem, kam se buď umisťuje plynový hořák, přikládá dřevo, nebo se v tomto místě nachází vestavěné topné zařízení. K ohřevu se tedy v závislosti na typu destilačního přístroje využívají plynná paliva (třeba zemní plyn či propan), tuhá paliva nebo elektrická energie. Topeniště chybí u menších, základních přístrojů, které jsou přizpůsobeny pro ohřev na varné desce. Plynové a elektrické destilační přístroje jsou oblíbenější díky jejich jednoduchému provozu, když umožňují snadnou a přesnou regulaci teploty.
Parovodní potrubí
Parovodní potrubí slouží k odvodu lihových par z kotle do chladiče. U části par dojde v parovodním potrubí ke kondenzaci a v kapalném skupenství se vrací zpět do kotle.
Chladič
Chladič je nádrž, ve které dochází ke kondenzaci par, jež projdou potrubím z kotle. Jako chladicí médium v něm se obvykle využívá voda. Chladič se významně podílí na výsledné chuti destilátu a právě z chladiče na konci procesu vytéká hotový produkt.
INFO: Destilační přístroje se nepoužívají pouze pro pálení ovocných destilátů, ale také esenciálních olejů z bylinek, jako je levandule nebo máta. Dokonce se pro tento účel vyrábí speciální destilační přístroje na bylinky. Velikostně mohou být srovnatelné s menšími destilačními přístroji na ovocné destiláty, ale existují i malá zařízení s objemem už od jednoho litru.
A co s hotovými destiláty? Vyzkoušejte jednoduché míchané drinky.
